Ujjayi dech
Updated: Aug 18
Cvičení ashtangy jógy je provázeno třemi základními technikami: Ujjayi pranayama, Mula & Uddiyana Bandha a Drishti. Je důležité se naučit tyto tři techniky hned na začátku, kdy se teprve seznamujeme s ashtangou. Ušetří nám to spoustu námahy, času a naše cvičení bude plynulé.
Ujjayi pranayama znamená „vítězný dech“ nebo vítězné prodlužování dechu. Slovo pranayama je tvořeno ze dvou základů: prana = život a ayama = prodloužení. V této souvislosti je cílem pranayami prodloužení dechu, a tím našeho života a adaptování klidného, stabilního dýchání. Pokud je náš dech klidný, naše mysl se také uklidní.
Při Ujjayi dýchání (dýcháme pouze nosem, pusa je zavřená) vydáváme šeptavý zvuk, který je způsoben částečným uzavřením hlasivkové štěrbiny pomocí hrtanové příklopky. Hrtanová příklopka vypadá jako víko, které se uzavře, když například pijeme vodu a otevře, když dýcháme. Zvuk, který vydáváme po celou dobu cvičení zní, jako kdyby vycházel z hrudníku. Hlasivky v tomto případě nejsou zapojeny, protože by to pro ně byla přílišná zátěž.
Pokud se ujjayi zvuk učíme, představíme si zvuk šumění moře, nebo, že chceme zamlžit zrcadlo výdechem "haaa", ale namísto otevřených úst necháme ústa zavřená a vydechneme nosem. Stejný zvuk potom vydáme i při nádechu. Tímto způsobem dýcháme po celou dobu ashtangové praxe, snažíme se dělat stejně dlouhý nádech jako výdech a chceme vydávat stejný zvuk jak při nádechu tak při výdechu. Kvalita ujjayi zvuku je důležitá. Dech určuje rytmus a rychlost praxe a zároveň nám pomáhá se soustředěností.
Snažíme se udržovat rytmus. Máme přirozenou tendenci zrychlovat v místech, která jsou pro nás obtížná a naopak zůstávat déle tam, kde je nám dobře. Dech nás učí pokračovat ve stejném rytmu, bez ohledu na to, zda se právě nacházíme v jednoduché nebo náročné ásaně.
Dech je také barometrem toho co se právě odehrává v naší mysli a emocionálním těle. Když se dostaneme do náročné pozice, dech se může zrychlit, zkrátit nebo ztratit svou plynulost. Některé ásany v nás mohou otevřít silnější emoce a přivést na povrch to, co běžně zůstává skryté. Právě kvalita dechu nám může ukázat, že jsme se dostali do místa, kde se tělo nedokáže uvolnit nebo kde vzniká napětí či odpor. Praxe nám tím nastavuje zrcadlo - ukazuje nám, co se v nás odehrává, a zároveň nás vede k místům, kterým můžeme věnovat větší pozornost.
Každý pohyb (vinyasa) v ashtanze má svůj dech - nádech nebo výdech. Dech tak vytváří strukturu celé praxe. Když praktikujeme tímto způsobem, cvičení přestává být jen sledem pozic, postupně vzniká nepřerušený tok pohybu a dechu. Pozornost se může obrátit dovnitř, praxe se stává soustředěnější a získává meditativní kvalitu.
Pomocí této techniky jsme schopni prodloužit náš dech a regulovat ho. Prodlužováním dechu nejenom, že doplňujeme tělo větším množstvím kyslíku, ale také vydechujeme více toxinů z těla. Správně provedená technika Ujjayi dýchání (korektně bychom však měli říkat dech se zvukem, protože k názvu Ujjayi dech došlo omylem) reguluje nervový systém. Naše tělo může fyzicky intenzivně praktikovat a zároveň velmi klidně dýchat.
Náš ujjayi dech nemusí být hlasitý pro ostatní, ale měli bychom ho sami slyšet. Nemělo by jít o hlasité funění. Dechem si také regulujeme horkost těla, pokud budeme praktikovat v létě ve vedrech, dlouhý hluboký dech nám zpomalí praxi a nebudeme si připadat, že dostaneme každou chvílí infarkt.
Pokročilost praktikanta není poznat z množství a náročnosti pozic, ale z kvality jeho dechu a jak dokáže svojí praxi skrze dech ovládat.
FOTO: Hlasivková štěrbina
a) uvolněná pozice
b) maximálně otevřená pro nucené dýchání
c) zavřená pro mluvení
d) mírně otevřená pro šeptání nebo Ujjayi dýchání
Foto převzato z knihy: Leslie Kaminoff & Amy Matthews, Yoga Anatomy
Comments