SATYA - 8 větví jógy
- SHALA Prague
- Oct 31, 2014
- 2 min read
Yamas & Niyamas

V dalším díle cyklu Yamas & Niyamas se blíže podíváme na druhou Yamu: Satya.
Satya se dá přeložit jako upřímnost. Být upřímný sám k sobě, ke svému okolí. Být ochotný vidět realitu, pravdu. Upřímnost slovem, myšlenkou a chováním. To že je satya v yamách na druhém místě za ahimsou (neubližovat) má svůj důvod. Naše pravda nesmí nikdy kompromitovat nenásilné chování (ahimsa). Jinými slovy, svojí pravdou nesmíme ubližovat druhým. Jak však najít rovnováhu mezi ahimsou a satyou? Jak být upřímný a zároveň svojí upřímností nezraňovat druhé?
Žít v pravdě může být nelehké, obvzlášť pro někoho, kdo v životě zažil mnohé těžké situace a obtíže. Avšak podvolením se pravdě jak o tom píše Patanjali, nás satya dovede k vyrovnanosti, uspokojení ze života a klidu v duši.
Slovo satya vychází z kořene sat - to co existuje, to co je. Satya proto znamená vidět a popisovat situace nebo věci tak, jak jsou a ne tak, jak by jsme je chtěli vidět. Velice těžký úkol, vzhledem k tomu, že máme všichni podmíněný způsob vnímání. Naše minulé zkušenosti, vzpomínky a zážitky přibarvují přítomnost, lépe řečeno přetírají ji na naší vlastní verzi přítomnosti. Další klam může být také fakt, že to co dnes vnímáme jako pravdu, pro nás nemusí být platné v budoucnosti. Což znamená, že se naše pravda stále mění. Což znamená, že to není pravda. Absolutní pravda je neměnná.
Mysl dokáže být velice kritická, odsuzovat, vidět věci černobíle a škatulkovat situace na dobré a špatné. Nejenže není jednoduché být vždy upřímný, ale rozpoznat co je a není pravda, je ještě náročnější úkol. Naše mysl s námi neustále hraje hry ega (ahamkara). Ve chvíli kdy ji chceme alespoň na vteřinu zastavit a zůstat v přítomnosti – tím pádem v pravdě, naše mysl se upne na první myšlenku, kterou rozroste do dramatických rozměrů. Vytváření drama. To je práce ega, jak nás dostat pryč od reality.
Abychom mohli být upřímní k druhým, musíme nejdříve začít být upřímní sami k sobě. Stále, nelehký úkol. Roky podmíněného bytí a sbírání samskar (negativní způsoby myšlení a chování) na nás zanechávají stopy. Co jsem já osobně za roky praktikování jógy vypozorovala je, že mě jóga pomáhá žít v přítomnosti, zastavit se na místě a rozhlédnout se kolem, co se děje. To mi dává prostor k tomu, abych viděla, kdo vlastně jsem a začala komunikovat se svojí duší. Ve chvíli, kdy mluvím se svojí duší, vím kdo jsem, vím co je pro mě pravda. A to mi pomáhá chovat se upřímněji ke svému okolí. A nejen to, ve chvíli kdy jsem k sobě opravdu upřímná, jsem schopná odbourat hluboce uložený strach.
Pravda je neměnná. Není závislá na času, místu a osobě.
V pravdě leží obrovská svoboda. Pokud se nemusíme schovávat za svoje lži (i v případě „milosrdných“ lží), pokud se nemusíme snažit zaškatulkovat do určité podoby - jak si představujeme, že by nás ostatní chtěli vidět, pokud se akceptujeme takoví jací jsme, budeme mnohem šťastnější.
V příštím díle si přiblížíme třetí yamu: asteya (nekrást).
Praxe Ashtangy jógy vychází z osmi větví, jež na sebe navazují. Jsou to:
1) YAMA:
Satya
Asteya
Brahmacharya
Aparigraha
2) NIYAMA:
Saucha
Santosha
Tapas
Svadhyaya
Ishvara Pranidhana
3) ASANA
4) PRANAYAMA
5) PRATYAHARA
6) DHARANA
7) DHYANA
8) SAMADHI
Comments