AHIMSA - 8 větví jógy

Yamas & Niyamas

Praxe Ashtangy jógy vychází z osmi částí (o kterých jste si již dříve mohli přečíst zde), jež na sebe navazují. Jsou to:

Yama

Niyama

Asana

Pranayama

Pratyahara

Dharana

Dhyana

Samadhi

Odtud je odvozeno slovo Ashtanga: ashtau znamená osm a anga znamená větev/část. Tato filosofie (darshana) je popsána ve významném textu Patanjaliho Jóga Sutrách, které tvoří základ jogínské literatury. Osm částí Ashtangy jógy představují schody, po kterých se šplháme vzhůru směrem k Samadhi (osvícení). Yamy a Niyamy jsou v tomto kontextu morální a etické zásady plnohodnotného a smysluplného života.

V této sérii příspěvků se blíže podíváme na jednotlivé Yamy & Niyamy, pod které patří:

YAMA

Ahimsa

Satya

Asteya

Brahmacharya

Aparigraha

NIYAMA

Saucha

Santosha

Tapas

Svadhyaya

Ishvara Pranidhana

Dnes si přiblížíme význam slova Ahimsa. Na toto téma by se dalo popsat spousta textu, zde však přiblížím můj pohled a co mě na konceptu ahimsa zaujalo.

AHIMSA

Yoga Sutra II.30

ahiṁsāsatyāsteyabrahmacaryāparigrahā yamāḥ

První větev Ashtangy, Yama, se zaobírá etickými kritérii a integritou (morální zásadovostí) člověka. Což je samo o sobě velice zajímavé, protože pokud nemáme integritu, nevíme kde jsou naše hranice a nemáme se o co opřít. Pokud svoje hranice neznáme, je důležité si je vymezit. Musíme přijít na to, co je součástí naší osobní integrity. Jinak se necháme vláčet životem v submisivní pozici a budeme v sobě hromadit pasivní agresi.

Ahimsa se dá přeložit jako pravý opak násilí. V sanskrit slovo himsa znamená násilí a přidáním předložky „a“ se vytvoří pravý opak. Ahimsa reprezentuje mírumilovné chování k sobě, ke svému okolí, k přírodě. Není tím myšleno pouze odstranění fyzického násílí, ale také mentálního: nemít v hlavě negativní myšlenky, nepomlouvat, nemanipulovat.

Každý člověk hledá štěstí a rovnováhu. To že jsme schopni ubližovat druhým (i nevědomě) vychází z toho, že nedokážeme rozeznat, že jsou všichni lidé pouze naším zrcadlem. K omezování druhých dochází proto, že nevidíme realitu (viparyaya). Manipulujeme s ostatními, abychom získali dominanci a měli domnělou kontrolu nad svým životem. Identifikujeme se s představou konfliktu, protože se domníváme, že musíme být někým, abychom dosáhli něčeho, musíme následovat svoje cíle, zodpovědět si svoje otázky... Konflikt vzniká z touhy stát se něčím (žít v budoucnosti) namísto akceptování toho co je (žít v přítomnosti). V prostředí, kde vytváříme konflikt je těžké praktikovat jógu. Ve chvíli kdy poznáme sami sebe a akceptujeme se takoví jací jsme, strach zmizí. V tu chvíli nebudeme více potřebovat násilí ke kontole druhých lidí.

Častá forma ahimsy, se kterou se v józe setkáváme, je vegetariánství nebo veganství. Z hinduistického pohledu jsou zvířata na stejné úrovni jako lidé a nikdy nevíme jako co se v příštím životě narodíme. Pokud by jsme chtěli zajít ještě dále než je naše strava, většina kosmetických produktů se testuje na zvířatech, velice krutým způsobem. Sem patří také to co nosíme: kožené a kožešinové výrobky, šperky jako například perly, nebo materiály jako vlna a hedvábí.

Pro mě úsměvný příběh se stal při mé poslední návštěvy Indie (v Mysore v KPJAYI), kdy se Sharath - můj učitel, během pravidelné nedělní konference rozpovídal o ahimse a upozornil nás, že dodržování ahimsy není pouze vegetariánství, ale také nezabíjení žádného hmyzu. Když na něj většina z nás studentů vyvalila oči s otázkou, jak je něco takového proveditelné v místě jako Indie, kde běžně bydlíte se šváby, mravenci a komáry, pragmaticky odpověděl, že pokud budeme udržovat sebe a svoji domácnost v čistotě, hmyz k nám nepůjde. Měl na mysli používání např. přírodních postřiků na tělo a do domácnosti, díky kterým se nám hmyz vyhne.

Na druhou stranu, ahimsa neznamená nechat si od druhých vše líbit, jen abychom někomu neublížili. Pokud někdo ubližuje nám musíme takové chování za každou cenu zastavit. Richard Freeman ve své knize The Mirror of Yoga dává příklad: pokud by někdo chtěl ublížit vašemu dítěti, musíte takové situaci v každém případě zabránit, i kdyby jste museli použít násilí. Úkolem rodiče je chránit svoje děti.

Na závěr, občas v lekcích jógy vidím, jak se studenti snaží dostat do určité pozice za každou cenu. Opakovaně silou formují tělo do své představy, jak by v jejich očích pozice měla vypadat, až si někdy způsobí zranění. To je také porušení ahimsy. Násilí vůči sobě.

V příštím díle si povíme více o tom co je Satya (upřímnost).

#8větvíjógy #ahimsa #ashtangajóga #patanjalihojógasutry #vegetariánství #yama #niyama